Současná mladá generace to má, dá se říci, nejtěžší, a to hlavně vlivem ekonomické krize.
Dospělých dětí, které sdílejí domácnost společně s rodiči stále přibývá, můžeme je rozdělit do několik skupin:
– pokud máte dítě na vysoké škole, můžete s největší pravděpodobností počítat s tím, že se k Vám ještě na nějakou dobu vrátí, než si svůj život, bydlení a práci pořádně zařídí. Tady pozor, tyhle děti neumí ještě pořádně hospodařit s penězi, výplata je pro ně něco jako kapesné, které klidně utratí za jeden večer, rodiče za ně spoustu věcí zaplatí, ale neuvědomí si přitom, že vlastně i oni sami tím prodlužují „pobyt“ dítěte ve společné domácnosti.
– druhou skupinou dospělých dětí jsou ty, které z domu prakticky ještě ani „nevystrčili nos“, nebydlely dosud nikde jinde než společně s rodiči. Přestože jsou již ve věku, kdy v dřívějších dobách lidé zakládali své vlastní rodiny. Těm prostě společné soužití vyhovuje, a hlavně z ekonomických důvodů. Proč sám platit celý nájem, když rodičům stačí přispět určitou částkou, která bude jistě nižší, než kdyby si dospělé dítě mělo platit všechno samo.
– třetí skupinou jsou dospělé děti, které se k Vám po např. 10 letech vrátí. Např. muž se rozvede, byt nechá manželce s dětmi a kam jít? Ano soudržnost rodiny je velmi důležitá, měli byste v tom svému dítěti pomoci, ale v tomto, vlastně ve ve všech případech je dobré nastavit si pravidla, aby toho „dospělé děti“ nezačali využívat a svým způsobem na Vás parazitovat.
Možná pravidla společného soužití:
– pravidla a hranice společného soužití nastavte hned od začátku, než si „dospělé dítě“ stihne zvyknout na samozřejmost, jaké se mu dostávalo v dětském věku
– vyžadujte pomoc v domácnosti
– URČETE VÝŠI PŘÍSPĚVKU NA BYDLENÍ, JÍDLOa další „společné“ výdaje
– hned ze začátku proberte se svým dítětem, co by Vám vadilo a nebudete tolerovat
– je nutné navzájem akceptovat své soukromí
– NEVYČÍTEJTE, tím stejně nic nespravíte, zaměřte se spíše na to, pomoci mu najít nové bydlení apod., a podporujte v tom i své dítě
– pokuste se nastavit DOBU spolubydlení, aby se Vám nestalo, že s Vámi „dospělé dítko“ zůstane žít navždy.