Náklady na úpravu pitné vody neustále rostou a její cena se zvyšuje. V domácnostech jí spotřebujeme v průměru 130 – 200 litrů na jednu osobu za den. Přitom pouhých deset procent tohoto množství by měla být voda pitná, zbytek může tvořit docela obyčejná užitková. Značné množství té podřadné tekutiny bychom mohli využít např. pro splachování toalet.
Spojení umyvadla s toaletou – zajímavé řešení úspory pitné vody. Spočívá v tom, že se z umyvadla nevypouští slabě znečištěná tekutina přímo do kanalizačního systému, ale do speciální akumulační nádoby (nádrže) umístěné mezi toaletou a umyvadlem.
Odtud se pak primárně splachuje WC. Tato zařízení mívají dvě odpadové výpusti, je tedy vždy na zvážení, kam použitou tekutinu z umyvadla vypustit, jestliže je silně znečištěná, pak putuje přímo do kanalizace, a např. po umývání rukou, obličeje, nebo čištění zubů je využitelná pro splachování. Nejvíce pitné vody totiž putuje naprosto zbytečně do záchodového odpadu, tvoří to až třetinu veškerých nákladů a v tomto případě může jít o úsporu řádově ve stokorunách měsíčně.
Úspora při provádění hygieny– ve většině domácností se vodou plýtvá úplně zbytečně. Jestliže ponecháme otevřený vodovodní kohoutek v průběhu čištění zubů, za dvě minuty tudy proteče až 35 litrů. Podobné je to s mokrým holením, většina mužů nechává běžně ventil otevřený, i když to zrovna není nutné. Neustálé zavírání a otevírání pákové baterie může být totiž otravné, a tak raději pro dokonalé oholení zbytečně vyplýtváme až 100 litrů.
Regulátory průtoku– do domácnosti se vyplatí instalovat i spořicí směšovače uvnitř vodovodních baterií a perlátory nasazené jako koncovky na odtokovém kohoutku. Tím se docílí provzdušnění tekutiny a snížení průtoku až o 70 procent, přitom je provádění hygieny pocitově přibližně na stejné úrovni, jako při běžném průtoku.