Připadá vám reklamní potisk formou žertovných nápisů vrcholem nevkusu, kýčem, co se tu vysemenil před dvaceti lety a nyní se snaží o comeback? Ono na těch nápisech ale něco je. Jsou vyzývavé, stručné, mají myšlenku, styl, osobitý vzhled. Jsou kreativní a jedinečné. A A žádné klasické fonty ve stylu Arial nebo Verdana, co se objevovaly všude ještě docela nedávno. Máte-li vlastní nápad, co vystihne jen tu vaší jedinečnou vizáž, pak tento způsob upoutávky splnil svůj účel.
Nápisy totiž nemusí být jen reklamní, se značkovým logem, stručné, ale chladné, o tom jak jste úspěšní a jak se dokážete prosadit. Krása spočívá v neopakovatelnosti, stejně tak, jako je neopakovatelná každá vteřina vašeho života. Proč se neodlišit a neupozornit na tu prastarou pravdu, že nezapadám do škatulky, co si lidé ze své vlastní omezenosti staví kolem sebe.
Nápisů je kolem nás dnes tolik, že je nestačíme vnímat. Jsme jimi přehlceni. O to vzácnější je pak vlastní nápad, co nás odlišuje od těch druhých. Mít svou čepici s originální výšivkou, mikinu se svým vlastním erbem, reklamní trička s dlouhým rukávem a nápisem vyjadřujícím niterné pocity, vtipné potisky spodního prádla, co předčí známé popisky typu „Saturday a Friday“.
Na webovém prostoru se kdysi objevil drobný fejeton. Popisoval dojemný příběh muže, co pravidelně dostával od své přítelkyně k narozeninám potištěná trička. Co rok, to jiný motiv. Odlišný nápad, myšlenka a vyjádření pocitů. Jeho milá byla designérka, navrhovala potisky v rámci profese, co byla tak trochu její hobby, až jí po deseti letech vztahu s přítelem napadlo, že se přece už nehodí k narozeninám zas ten obyčejný kus textilu. A koupila mu knihu. A přítel? Posmutněl, že prý se těšil zas na ten jedinečný nápad, co na svém jedenáctém bílém bavlněném tričku zařadí k těm deseti ve svém šatníku.