S vypadáváním vlasů, lidověji také plešatěním, má v pozdějším věku alespoň nějakou zkušenost většina mužů. Statistiky uvádějí, že až 85% pánů ve věku padesáti let se s tímto fenoménem setkalo. Ve studii, která zahrnovala respondenty věkově kolem 35 let, přiznaly nějakou formu alopecie dvě třetiny z nich. Přitom není vůbec výjimkou, že se s touto chorobou setkají i jedinci mladší 21 let.
Důvodů, proč k úbytku porostu hlavy dochází, je celá řada. Zmínit můžeme reakce na léky a kosmetiku, stres nebo vliv stravy a životního stylu celkově. Plešatost se bohužel často vyskytuje i jako vedlejší příznak jiných, většinou závažnějších onemocnění. Jedná se například o chronické nemoci jater, některé nádory endokrinních žláz, specifická postižení CNS, případně i o infekční onemocnění (typicky syfilis).
Do povědomí veřejnosti se ale vryla především dědičná androgenní alopecie. Jedná se o zděděnou citlivost chlupových folikulů na maskulinní hormon dihydrotestosteron, který svým působením na folikuly nabourá jejich fyziologickou funkci. Různá místa na hlavě bývají k hormonu různě citlivá, proto nastupuje téměř ve všech případů vypadávání postupně. Lysá místa nejdříve vznikají na temeni a v koutech, a v delším časovém intervalu dochází ke vzniku typického podkovovitého úseku, kde vlasy zůstávají. I tyto ale mohou nakonec prořídnout.
Přestože u žen se dihydrotestosteron vyskytuje ve stopovém množství, může se u nich podobná potíž objevit také. Jako příčina bývá nejčastěji označován úbytek estrogenů v období menopauzy, který iniciuje podobné změny, jako výše zmiňovaný mužský hormon.
Přestože se nejedná o nemoc v pravém slova smyslu, může plešatění mnoha mužům doslova změnit život, a to jak po stránce kariérní, tak i po té rodinné a sociální. Hledání příčiny navíc bývá samo o sobě obtížné. Jednoduchá rada, jak se tomuto stavu vyhnout, bohužel neexistuje. Přesto je možné zapracovat alespoň na stránce výživy a hlídat si dostatečný příjem vitamínů a minerálů. Stav vlasů přeci nakonec mnohdy jen odráží celkový stav organismu.