Dobrovolnictví
Jeden můj kamarád se po dostudování práva vydal do zemí afrických dobrovolně pomáhat. Jakožto hypochondr jsem ho nechápala. Projít si vším tím očkováním, doklady a hlavně „nebát se“ mi přišlo fascinující. Tento způsob pomoci je jedním z nejdůležitějších faktorů, které tyto země potřebují.
Lidská síla. Po letech mi řekl, že jedině tato práce ho naplňuje a vidí v ní smysl života. Ale přiznejme si to, kdo z nás by byl schopen se takto sebrat a odejít pomáhat?
Neziskové organizace
Dalším způsobem, jak se lze podílet na vývoji těchto kritických míst, jsou skupiny lidí či firem, kteří se rozhodli organizovat sbírky, a to buď finanční či sběr nejrůznějších věcí (potraviny, oblečení, staré brýle, kola atd.). Stavějí školy, lékařská centra, budují studny a snaží se zrekultivovat půdu, která může poskytnout obživu. Lidé z těchto misí mají obrovský podíl i na mentální vývoj jednotlivců, což je v těchto krajinách velice potřeba.
Miliardáři
Málokdo z nás může říct, že jsme finančně nezávislý. Bezesporu nejsilnější skupinou pomoci jsou tito magnáti, kteří (když to mají v hlavě v pořádku) se rozhodnout podělit se o své ŠTĚSTÍ. Nejeden z nich dokázal postavit na nohy celé vesnice či oblasti. Vážím si těchto lidí, kteří si ty své „melounky“ nesyslí a snaží se obohatit život potřebným.
V 21. století je neskutečné, že na určitých kontinentech panuje hlad a bída. Pomoc je důležitá v životě každého z nás. Musíme si pomáhat a my středoevropané buďme rádi za to, kde a jak žijeme.