I takto by se dala v některých zemích třetího světa formulovat životní úroveň. Při bližším prostudování zdejšího života zjistíte, že je neuvěřitelné, v jakých podmínkách tito lidé mohou fungovat. Kritikové středoevropského formátu bytí by zde mohli strávit pár dní, aby si uvědomili, na co vlastně negativně vzhlíží. Kdo je schopen těmto „bohem zapomenutým“ oblastem pomoci?
Dobrovolnictví
Jeden můj kamarád se po dostudování práva vydal do zemí afrických dobrovolně pomáhat. Jakožto hypochondr jsem ho nechápala. Projít si vším tím očkováním, doklady a hlavně „nebát se“ mi přišlo fascinující. Tento způsob pomoci je jedním z nejdůležitějších faktorů, které tyto země potřebují.
Lidská síla. Po letech mi řekl, že jedině tato práce ho naplňuje a vidí v ní smysl života. Ale přiznejme si to, kdo z nás by byl schopen se takto sebrat a odejít pomáhat?
Neziskové organizace
Dalším způsobem, jak se lze podílet na vývoji těchto kritických míst, jsou skupiny lidí či firem, kteří se rozhodli organizovat sbírky, a to buď finanční či sběr nejrůznějších věcí (potraviny, oblečení, staré brýle, kola atd.). Stavějí školy, lékařská centra, budují studny a snaží se zrekultivovat půdu, která může poskytnout obživu. Lidé z těchto misí mají obrovský podíl i na mentální vývoj jednotlivců, což je v těchto krajinách velice potřeba.
Miliardáři
Málokdo z nás může říct, že jsme finančně nezávislý. Bezesporu nejsilnější skupinou pomoci jsou tito magnáti, kteří (když to mají v hlavě v pořádku) se rozhodnout podělit se o své ŠTĚSTÍ. Nejeden z nich dokázal postavit na nohy celé vesnice či oblasti. Vážím si těchto lidí, kteří si ty své „melounky“ nesyslí a snaží se obohatit život potřebným.
V 21. století je neskutečné, že na určitých kontinentech panuje hlad a bída. Pomoc je důležitá v životě každého z nás. Musíme si pomáhat a my středoevropané buďme rádi za to, kde a jak žijeme.